Napadlo vás někdy pořídit si korzet? Třeba při sledování nějaké pěkné pohádky nebo romantického filmu jako je Angelika – zkrátka při něčem, co oživuje princeznovské představy?
A vzpomenete si na důvody, proč z nákupu nakonec sešlo? Není pochyb o tom, že v průběhu let se v souvislosti s korzety vytvořila špatná pověst – ale kolik z toho, co jste slyšeli, je pravda a co to znamená? Korzety 21. století jsou velmi odlišné od těch, které se nosily před 100 – 200 lety, nicméně předsudky zůstávají. Pokusme se vše uvést na pravou míru.
Slovo korzet je příbuzné se slovem tělo, znamená doslova jeho zmenšení. Umenšují se ovšem či regulují jen některé tělesné partie s módním cílem zvýraznit nebo vytvarovat pas a prsa. Podle archeologických nálezů a historických pramenů existuje oprávnění k domněnce, že nějaké “fígle” s oblečením za účelem dosažení účinku podobného, jakého se dociluje nošením korzetu, se děly už ve starověku. Jako samozřejmá forma dámského oděvu se korzet objevil na přelomu 14. a 15. století v Burgundsku a poměrně rychle se po Evropě rozšířil. Tvar korzetu byl závislý na často se měnících módně-estetických principech, které byly stanoveny s ohledem na tvar ženského těla. Zpočátku do značné míry potlačoval ňadra a radikálně zužoval pas, takže se přeměnil na tělo deformující brnění, zatímco boky zůstaly rozpínavé. podtržené obručovou sukní. Od poloviny 17. století se pod vlivem francouzské módy zdůrazňovala ňadra a dekolt a vyráběly se korzety z hedvábí nebo saténu a zdobily se krajkou. Nejdůležitější roli hrál korzet v rokoku, kdy krinolína tvořila základ ženského společenského oděvu.
Korzetu byly zasazeny dvě devastující rány, ze kterých se dosud úplně nevzpamatoval. První byla politická, kdy si ho vzala na mušku Velká francouzská revoluce a označila ho za symbol nesvobody a poroby ženského pokolení. Od roku 1810 si sice našel částečně cestu zpět do dámské módy a používal se především ke stažení spodní poloviny těla. S šířením osvěty však proti němu stále vehementněji brojili lékaři, až se na jejich stranu postavil i pařížský módní král Poiret a v roce 1905 ho nahradil košilovitým spodním prádlem, které později doplnily podprsenky.
Korzety byly označeny jako nezdravé pro orgány, k tomu bolestivé a vedoucí k trvalému poškození těla. Bylo napsáno, že korzety se nosí velmi těsné, tak těsné, že omezují dýchání a dokonce způsobují mdloby jejich nositelů. Při tomto nemilosrdném zamítnutí se ovšem zapomíná na to, že na oblékání jsou vždycky dva – tedy příslušná součást oděvu a potom ten, kdo ho nosí. Nezáleží snad na majitelce, jak těsně si svůj korzet utáhne a jak často si ho na sebe vezme?
Protože ať si říká kdo chce co chce, mít prostředek k vytvarování těla, vystavení předností a upozadění nedostatků se vždy hodí. Figura jako přesýpací hodiny už dávno není povinná, ale trochu se v pase stáhnout a zároveň vylepšit dekolt se v některých příležitostech hodí. V současnosti se můžete rozhodnout, jak těsně nebo volně budete korzet nosit. Můžete si vybrat mezi historickými nebo moderními nadčasovými motivy tak, aby vyhovovaly vašemu vlastnímu stylu. Ženy si mohou vybrat, zda budou nosit korzet s podvazkovým pásem či bez něj pod oblečením jako spodní prádlo nebo ho nosit jako svrchní oděv. V prvním případě ho nikdo neuvidí, ale i tak se jeho majitelka bude určitě cítit – navzdory plamenným projevů liberálních reformátorů 18. století – ženštěji a více sexy.
Měly jste na sobě někdy korzet? Které historické období se vám z módního hlediska nejvíc líbí?